Eugenia (Eugenia myrtifolia, Eugenia brasiliensis, Eugenia uniflora)

Eugenia 

(Eugenia myrtifolia, Eugenia brasiliensis, Eugenia uniflora) atd.

Martej (Eugenia myrtifolia) je subtropický, stálezelený keř nebo strom z čeledi myrtovitých. Její domovinou je Austrálie, kde dorůstá až 4 metrů výšky. Je známá také pod názvem „vánoční třešeň“.

Tuto zajímavou rostlinu lze pěstovat i v našich bytových podmínkách, jelikož poměrně dobře snáší suchý vzduch. Listy marteje jsou tmavě zelené, vejčité a kožovité. Na konci řapíku jsou mírně zašpičatělé, v mládí lehce načervenalé. Vonné, bílé květy se objevují několikrát ročně na konci nových letorostů v hroznech, ale většina z nich opadá. Plody, peckovice se z květů vytvoří až později na podzim a dozrávají v zimě do jasně červené barvy. Jsou velké 2 cm a dozrají do dvou měsíců po opylení. Plody jsou lehce nakyslé, avšak šťavnaté. Martej můžeme v létě vynést na terasu nebo balkon, kde se snadno opyluje s pomocí větru a hmyzu. Silné letní slunce by jí mohlo popálit listy, proto ji raději umístíme do polostínu. Nejlépe se jí daří při teplotách okolo 25°C.

Brazilská třešeň (Eugenia brasiliensis) pochází z tropického pásma Jižní Ameriky. Je to stálezelený keř nebo strom, dorůstající výšky až 6 metrů. Náleží do čeledi myrtovitých.

Tato krásná rostlina je ozdobná nejen lesklými kožovitými listy s výrazným středním žilkováním, které mají v mládí nádech do bronzova, ale také peckovicemi červené barvy, připomínající plody třešní. Odtud také pochází název „brazilská třešeň“. Drobné bílé květy vyrůstají v hroznech na koncích letorostů, stejně jako u marteje, několikrát ročně. Plody jsou velké až 4 cm, v plné zralosti tmavě červené až černé barvy. Plod je sladký, dužnatý a mimo pecku je celý jedlý. Taktéž brazilskou třešeň můžeme bez problémů letnit v polostínu. Teplota by nikdy neměla klesnout pod 10°C.

Péče o eugenii je poměrně jednoduchá. Ročně, ale starší rostliny jednou za dva roky přesazujeme do propustného a lehkého, mírně kyselého substrátu. Přiměřená zálivka a pravidelné hnojení zaručí, že naše eugenie bude prospívat. V případě vyschnutí substrátu se nám může stát, že opadají listy a rostlina se bude velmi dlouho vzpamatovávat. Naopak pokud rostlinu přelijeme, uhnijí kořeny. Pravidelným řezem získáme bohatě větvenou rostlinu. Na oblibě získala také u pěstitelů bonsají. Eugenii množíme semeny. Velmi elegantní řešení spočívá v rozdělení rostliny pomocí výmladků. Zde dbáme na to, aby mladá rostlina měla již dostatečně vyvinuté kořeny. Škůdci se na eugenii příliš nevyskytují, ale pozor si dáváme na puklice, které ji mohou zdecimovat. Proto neopomíjíme prevenci a rostlinu pravidelně kontrolujeme. V případě napadení použijeme přípravky na savé škůdce na bázi olejů.

Náš tip: plně zralé plody můžeme využít při přípravě šťáv, želé, likérů, případně do džemů. Můžeme jimi také ozdobit zmrzlinu nebo koláč. Zajímavě chutná v pečených čajích.