GUAVE - KVAJÁVA HRUŠKOVÁ

Guave – Kvajáva hruškovitá. Tato atraktivní a užitková rostlina je pěstována především pro své exotické plody. U nás zatím patří mezi málo známé ovoce. Stále zelený neopadavý keř nebo strom pochází z Mexika. Z Jižní Ameriky se pěstování dále rozšířilo do tropických a subtropických oblastí po celém světě. Zde dorůstá výšky 2-7 metrů. Daří se jí a plodí i v našich pokojových podmínkách. Pěstuje se jako nádobová rostlinka a také je vhodná na tvarování bonsají. Patří mezi ovoce s největším obsahem vitamínu C. Více ho má jen šípek a Acerola.

Kvajáva potřebuje dostatek světla a vláhy. Od jara do podzimu je ideální umístění na venkovní terase, nebo balkonu. Daří se jí také ve skleníku. Celoročně by měla být teplota vyšší než 15° C. a neměla by klesnout pod 5° C. Není mrazuvzdorná a potřebuje teplejší umístění přes zimu, nejlépe v rozmezí 12-18° C. Pokud jí pěstujeme jako pokojovou rostlinu, nejlépe jí vyhovuje jižní okno. Zaléváme pravidelně a přiměřeně. Zemina by měla být neustále trochu vlhká. Při delším suchu rostlina rychle usychá. Zálivku omezíme pouze v zimním období, kdy tolik vody nepotřebuje. Pokud má málo světla a teploty jsou nízké, může se stát, že rostlina začne opadávat. Mladé rostlinky přesazujeme každý rok na jaře, starší stačí po pěti letech. Bujně roste, proto keřík sázíme do většího květináče a během roku zkracujeme výhonky.

Kůra stromu Guave je červená. Listy jsou tuhé žilkovité a vejčitého tvaru, o délce 5-15 cm. Kvete na jaře a koncem léta bílými vonnými květy. Díky jejich dobré chuti jsou vhodné k výrobě medu. Kvést začíná asi po 3 až 4 letech. Plody u nás dozrávají za 3 až 6 měsíců po odkvětu. Aby dozrály, potřebují hodně slunce a tepla. Ideální teplota v letním období je nad 25° C. a umístění na sluníčku. I když je Kvajáva samosprašná, pro lepší opylení je lepší mít více rostlin.

Plody jsou podle odrůd různě zbarvené. A to od bílé, přes růžovou, až po červenou barvu. Nejrozšířenější je Kvajáva se zeleným povrchem a bílou dužinou. Plody mají kulovitý až hruškovitý tvar. Mohou být o velikosti meruňky nebo velké jako grep. Povrch je většinou hrbolatý, ale může být i hladký, lesklý a pokrytý výraznými tečkami. Dužina je šťavnatá, s výraznou vůní. Obsahují malé množství tvrdých semen. Chuť ovoce může připomínat kombinaci hrušky a fíku. Guave má všechny části rostlinky léčebné. Obsahuje až 5 krát více vitamínu C než citrony a pomeranče. Dále velké množství vápníku a vitamínu A, proto je skvělým antioxidantem. Další prospěšné látky jsou hořčík, draslík, železo, zinek, fosfor a významné množství vitamínů skupiny B. Je bohatá i na vlákniny a omega 3 mastné kyseliny. Pomáhá jako osvěžující prostředek po infekčních chorobách, nebo při únavě. Také snižuje krevní tlak a hladinu cholesterolu a tuků v krvi.

Listy z Kvajávy jsou velmi účinné na léčbu kožních nemocí. Obsahují výraznou antibakteriální látku, která léčí a zklidňuje pokožku. Mají silné protirakovinné vlastnosti a odstraňují volné radikály v těle. Jsou účinné na kruhy pod očima, vrásky a jizvičky nebo jiné nedostatky pleti. Listy usušíme, rozdrtíme a smícháme s trochou vody. Poté nanášíme na pokožku. Další možností je spařit lístky horkou vodou a po vychladnutí potírat odvarem postižená místa.

Osvěžující sladká chuť Guave vynikne v ovocných i zeleninových salátech. Používá se na výrobu džemů, sirupů, či želé. Plody jsou také zdrojem potravy pro savce a ptáky. Podle havajské tradice se na kmenu Kvajávy připravuje grilované maso. Díky vůni a blahodárným účinkům se kůra a listy ze stromu využívají také v lékařství a kosmetice.

Kromě nejznámějšího druhu Kvajáva hruškovitá, známe například odrůdy:
Hafshi – velmi úrodné stromy.
Chittidar – má velmi sladkou chuť a červené tečky na povrchu plodů.
Sebia – má růžovou barvu a snáší i nižší teploty.

Exotická Guave je vitamínová bomba z tropů a ozdobí Vaši zahradu.