Morus - Morušovník: Strom hedvábí s lahodnými plody

Morus neboli morušovník je fascinující rod opadavých ovocných stromů z čeledi morušovníkovitých, který hrál klíčovou roli v lidské historii jako jediný zdroj potravy pro housenky bource morušového produkujícího vzácné hedvábí po tisíciletí. Tyto mohutné stromy s charakteristickými srdčitými listy a složenými bobulemi připomínajícími prodloužené ostružiny jsou symbolem hedvábné stezky, čínské kultury a tradičního ovocnářství. Morušovníky okouzlují nejen praktickým využitím, ale také rychlým růstem, nenáročností a schopností přežít stovky let jako živoucí svědkové historie.

Tři barvy morušovníkového světa

Morus nigra neboli morušovník černý pochází z Persie a západní Asie a je považován za nejchutnější morušovník s tmavě fialovými až černými plody připomínajícími velké ostružiny s intenzivní sladkou chutí kombinující tóny ostružin, malin, jahod a medu. Plody dorůstají až tři centimetry délky a mají nejvyšší obsah cukru ze všech morušovníků. Tento druh je méně mrazuvzdorný do minus patnáct stupňů a roste pomaleji než ostatní druhy. Morus alba neboli morušovník bílý pochází z Číny a je nejodolnějším druhem s mrazuvzdorností až do minus třicet stupňů. Jeho plody jsou menší, bílé, růžové až světle fialové se sladší ale jemnější chutí než černý morušovník. Právě tento druh se tisíciletí pěstuje pro listy, které jsou jedinou potravou housenek bource morušového. Morus rubra neboli morušovník červený pochází ze Severní Ameriky a má tmavě červené až purpurové plody s bohatou chutí a příjemnou kyselinkou. Je to kompromis mezi černým a bílým morušovníkem s dobrou mrazuvzdorností i chutnými plody.

Hedvábná stezka začíná u morušovníku

Morušovník bílý změnil běh lidské historie jako základ hedvábného průmyslu. Čínští císaři drželi monopol na výrobu hedvábí po tři tisíce let a prozrazení tajemství bylo trestáno smrtí. Housenky bource morušového se živí výhradně čerstvými listy morušovníku bílého a žádná jiná potrava je neuspokojí. Jedna housenka sní během svého života listy z jednoho stromu a vyprodukuje kokon z jediného vlákna hedvábí dlouhého až tisíc metrů. Pro výrobu jednoho kilogramu hedvábné tkaniny je potřeba přibližně tři tisíce kokonů. Hedvábná stezka, nejslavnější obchodní trasa starověku, dostala jméno právě podle hedvábí vyráběného z morušovníkových listů. Dnes se morušovník pro hedvábí pěstuje hlavně v Číně, Indii, Japonsku a Itálii.

Pěstování bez starostí

Morušovníky patří mezi nejnenáročnější ovocné stromy, které rostou téměř všude a přežijí i zanedbanou péči. Preferují slunné až polostinné stanoviště a nejsou náročné na typ půdy od kyselé po zásaditou, od písčité po jílovitou. Morušovník bílý je nejodolnější a roste i v chudých půdách a extrémním suchu. Po zakořenení si vystačí s přirozenými srážkami a nevyžaduje zálivku ani hnojení. Výsadba probíhá na jaře nebo na podzim s rozestupem osm až deset metrů kvůli rozložité koruně. Morušovníky mají rychlý růst a mladé stromy mohou narůst až metr ročně. Řez je minimální, odstraňujeme pouze mrtvé a zkřížené větve na konci zimy. Pozor, z řezných ran vytéká bílá mléčná šťáva, která může dráždit pokožku. Morušovníky jsou samoplodné a nevyžadují opylovač.

Sklizeň plná zábavy

Plody morušovníků dozrávají postupně od května do srpna podle druhu. Černý morušovník plodí nejpozději od června do srpna, bílý morušovník nejdříve od května do července a červený morušovník v červnu až červenci. Sklizeň je zábavná ale výzva, protože zralé plody jsou velmi měkké a snadno se poškozují. Tradiční metoda spočívá v položení plachty pod strom a jemném třepání větví, aby zralé plody dopadly. Můžete také sklízet ručně, ale počítejte s tím, že ruce budou fialové po několik dní. Čerstvé plody skladujeme v lednici maximálně dva až tři dny. Plody silně barví oblečení, povrchy a všechno, čeho se dotknou, proto sklízejte ve starém oblečení.

Supervitamínová bomba s léčivými účinky

Plody morušovníků jsou supervitamínovou bombou bohatou na vitamin C, vitamin K, železo, vápník, draslík a antioxidanty zejména anthokyaniny. Černý morušovník má nejvyšší obsah antioxidantů ze všech morušovníků. Pravidelná konzumace moruší podporuje imunitní systém, zlepšuje krevní oběh, snižuje cholesterol a krevní tlak, chrání před rakovinou a zpomaluje stárnutí. V tradiční čínské medicíně se moruše používají po tisíciletí k léčbě cukrovky, vysokého krevního tlaku, anémie a zlepšení zraku. Listy morušovníku obsahují látku DNJ, která snižuje hladinu cukru v krvi a používá se jako přírodní lék při diabetu. Čaj z listů morušovníku je oblíbeným nápoj v Asii pro své zdravotní benefity.

Od čerstvé konzumace po víno

Čerstvé moruše se konzumují přímo ze stromu jako lahodná letní svačina nebo se přidávají do ovocných salátů, jogurtů, müsli nebo smoothies. Zpracovávají se na nádherné tmavě fialové džemy s intenzivní chutí, kompoty, sirupy nebo šťávy. Morušovníkové víno je tradiční nápoj v mnoha zemích s bohatou rubínově červenou barvou a plnou ovocnou chutí. Sušené moruše jsou zdravou alternativou k rozinkám s vyšším obsahem živin a používají se do pečiva, müsli tyčinek nebo jako samostatná svačina. Listy se suší a používají jako čaj nebo krmivo pro domácí zvířata.

Strom pro generace

Morušovníky jsou dlouhověké stromy, které mohou žít přes pět set let a stát se rodinnými památkami předávanými z generace na generaci. Nejstarší známý morušovník roste v Itálii a je starý přes sedm set let. Prozkoumejte náš velký výběr ovocných stromů včetně všech druhů morušovníků a pořiďte si tento historický poklad.