PALMY A CYCASY

Palmy Arekovité (Arecaceae, alternativní název Palmae) je čeleď jednoděložných rostlin, souhrnně označovaných také jako palmy. Jsou to velmi různorodé dřeviny, nejčastěji mají jednoduchý nevětvený kmen zakončený růžicí rozměrných listů. Listy mohou být dlanité, zpeřené i celistvé. Květy jsou jednopohlavné nebo oboupohlavné, mají zpravidla trojčetné okvětí rozlišené na kalich a korunu, 6 tyčinek a semeník ze 3 plodolistů. Plodem je nejčastěji jednosemenná peckovice.

Palmy jsou velkou skupinou rostlin, zahrnující téměř 2800 druhů ve 189 rodech. Jsou rozšířeny v tropech a subtropech celého světa. V jižní Evropě jsou domácí 2 druhy - žumara nízká a datlovník Theofrastův. Pěstuje se zde však řada jiných cizokrajných druhů. Palmy jsou jednodomé nebo dvoudomé rostliny. Většina druhů kvete za život opakovaně, některé palmy však vykvétají pouze jednou a poté odumírají.

Cycas je rod rostlin z čeledi cykasovité(Cycadaceae). Rod cykas obsahuje přibližně 98 druhů cykasů a dalších přibližně 8 poddruhů z Asie a Austrálie a Afriky. Jedná se o prastarou a primitivní skupinu přežívající od doby permu (asi 250 milionů let). I proto jsou, vedle kapradin a přesliček, základem pravěkých sekcí řady botanických zahrad a jsou známy jako tzv. živoucí zkameněliny, rostliny s řadou prehistorických znaků. Nejznámějším cykasem je cycas japonský (Cycas revoluta), pocházející z jižního Japonska. Cykasy se na první pohled se podobají podsaditějším palmám a také rodové jméno „kykas“ označuje v řečtině druh palmy. Jsou to dvoudomé rostliny, které se rozmnožují semeny, případně i oddělením kmenových výhonků.

Pěstování běžně dostupných cykasů je jednoduché. Rostliny v našich domácích podmínkách vytvářejí obvykle jednou za rok vrh listů, které se odvíjejí ze středu podobně jako listy kapradin. Vzhledem k hlubokému a mohutnému hlavnímu kořenu jsou doporučovány vysoké květináče, které nemusí být příliš široké, musí ovšem zůstat prostor pro vystoupení korálovitých kořenů na povrch. Absolutní podmínkou pro pěstování cykasů je prodyšná půda, kterou voda proteče, zůstane vlhká, ale nikoliv zbytečně dlouho mokrá. Škodí jim přílišné vlhko a zcela zásadně nesnášejí mokro a chlad současně. Pro další růst jsou nicméně nutné další faktory - teplo a světlo - bez nich je obtížné dosáhnout vyrašení nových listů, typický problém v našich podmínkách. Na jaře se tedy doporučuje rostliny umístit na teplá a světlá místa.