Soutěž s citrusy od p. Otce

Článek do soutěže o citrusech nám zaslal i pan Otec, za který mu děkujeme a odměnu připisujeme do věrnostního systému.

Jako kluk jsem vypěstoval z pecičky mandarinky bujně rostoucí košatý stromeček. V té době byly mandarinky a banány v Jednotě na návsi k mání pouze o adventu a pouze na příděl a já byl na svůj pěstitelský úspěch náležitě hrdý. Pak jsem zjistil, co dokáží puklice a bylo po citrusu. Mandarinky mám spojené s Vánocemi, stejně jako stromeček, purpuru a koledy.
 
Nedávno jsem na půdě objevil (mimo jiné) plechovou krabici z dob přelomu milénia a v ní takové to nářadí, co jsem používal v keramické dílně. Špachtle, hladítka, čepelky a taky několik sáčků čaje. Ale jak krásně stále ještě voněl! Vlastně voněla celá ta piksla. No ovšem, už jsem skoro zapomněl. To je přece... Zezdola slyším volat maminku, že jede nakoupit a jestli něco nepotřebuji. "Ne, díky. Vlastně jo! Čaj. Černej. Earl Grey." No a pak sedíme na dvorečku a já přemoudřele vysvětluji, že ten čaj, co popíjíme, tak zvláštně voní a chutná, protože je v něm kardamon, koření, co vypadá jako hvězdičky. "Ty myslíš badyán?" Ptá se maminka? No já vlastně nevím, ale na krabičce by to mělo být napsané. "Složení: černý čaj, přírodně identické aroma." Aha, no ať je to cokoli, to si raději seženu kvalitní černý čaj a to koření si tam přidám podle chuti!

Kvalitní černý čaj zatím ještě nemám, ale už jsem sehnal to správné "koření". Bergamot! K mému velkému překvapení citroník bergamotový.

S přáním krásných Vánoc provoněných nejen přírodně identickým aroma!

Jiří Otec.