Lobivia wessneriana - Echinopsis wessneriana č.16

Lobivia wessneriana - Echinopsis wessneriana je vysokohorský kaktus pocházející ze suchých kamenitých svahů a horských strání severozápadní Argentiny (provincie Salta a Jujuy). Vyznačuje se ploše kulovitým až kulovitým tělem s ostře členěnými žebry a hustým, pevným vytrněním v nažloutlých, světle hnědých až šedavých tónech. Jeho hlavní předností jsou velké, zářivé nálevkovité květy v odstínech od svítivě červené přes karmínovou až po oranžovou barvu, které se otevírají během slunečných dnů.

Stanoviště a půda:

Vyžaduje plně osluněné, vzdušné a chladnější horské klima s maximem přímého slunce po celý den. Důležité je dobré větrání, které napodobuje přirozené vysokohorské podmínky. Půda musí být výhradně minerální, hrubozrnná a dokonale propustná – ideální je směs písku, drobného štěrku, pemzy, lávy a menšího podílu vyzrálého humózního substrátu.

Výsadba:

Vysazujte do pevných květináčů či širších misek s dostatečnými odtokovými otvory. Na dno nádoby vždy umístěte drenážní vrstvu ze štěrku nebo keramzitu. Kořenový krček kaktusu je vhodné obsypat kamennou drtí, aby se tělo nedotýkalo vlhké zeminy. Přesazování se provádí na jaře jednou za tři až čtyři roky do zcela suchého substrátu.

Zálivka:

V období vegetace (od jara do konce léta) zalévejte střídmě a výhradně až po úplném proschnutí celého substrátu. Během horkých letních veder při stagnaci růstu zálivku omezte a dbejte na intenzivní větrání. Na podzim zálivku postupně zastavte a od října do března kaktus nezalévejte vůbec.

Vlhkost:

Nevyžaduje žádnou vzdušnou vlhkost a výborně snáší suché prostředí. Rosení těla kaktusu je nevhodné, protože může způsobit skvrny na pokožce a vznik houbových chorob.

Hnojení:

Během hlavní vegetační sezóny (od května do srpna) přihnojujte přibližně dvakrát až třikrát speciálním hnojivem pro kaktusy s nízkým obsahem dusíku a vysokým podílem draslíku a fosforu ve slabé koncentraci.

Teplota:

V létě preferuje dostatek tepla přes den s výrazným nočním poklesem teplot, čehož lze nejlépe dosáhnout letněním na volném, před deštěm chráněném stanovišti. V zimním období klidu vyžaduje chladné a suché prostředí s teplotami ideálně mezi 4 až 8 °C.

Řez a údržba:

Kaktus nevyžaduje žádný řez. Po odkvětu lze po úplném zaschnutí opatrně odstranit zbytky květů.

Přezimování a mrazuvzdornost:

V naprostém suchu vykazuje vysokou odolnost vůči chladu a snese i krátkodobý pokles teplot k bodu mrazu (až k –5 °C). V našich podmínkách přezimuje na světlém, velmi chladném a dobře větraném místě při teplotách kolem 5 °C zcela bez zálivky. Chladné zimování je nezbytnou podmínkou pro nasazení poupat.

Růst a opadávání:

Zpočátku roste jednotlivě v ploše kulovitém tvaru, s věkem se mírně prodlužuje a může od báze tvořit boční odnože. Roste pomalu a jedná se o stálezelený, bezlistý kaktus s pevným vytrněním. Zářivé květy vyrůstají z areol po stranách těla během jara a časného léta.

Rozmnožování:

Množí se výsevem semen na jaře při teplotách kolem 20 °C nebo zakořeňováním oddělených bočních odnoží, které se před usazením do suchého substrátu nechají několik dní zaschnout.

Škůdci a choroby:

Při nevhodných podmínkách může být napaden sviluškami nebo vlnatkami. Největším nebezpečím je hniloba kořenů a báze způsobená přeléváním nebo vlhkem během zimního klidu.

Dodržováním těchto pokynů zajistíte, že vaše Lobivia wessneriana bude zdravě růst, zachová si kompaktní tělo s hustým trnovým krytem a každé jaro vás odmění záplavou nápadných, sytě zbarvených květů.