Houbová sadba

Houby(Fungi) se dříve řadily mezi rostliny, ale nyní tvoří samostatnou skupinu živých organismů. Různé druhy hub nalezneme po celém světě a pro člověka mají význam ve farmacii, v potravinářství i chemickém průmyslu. Jedlé druhy slouží jako potravina s nízkou kalorickou hodnotou nebo jako pochutina. Jsou bohaté na vitamíny a minerální látky. Jedovatých druhů není mnoho, ale pro obsah prudkých jedů jsou nebezpečné.

Vznik hub se zřejmě odehrál v pozdních starohorách, v době před 900–570 miliony let. Podle nových studií u kterých nelze udělat chemický rozbor, vznikly houby před 2,4 miliardami let. Zřejmě se vyvinuly z jednoduchých živých organismů s bičíkatými sporami, což jsou například prvoci.

Říká se, že jsme národ houbařů, takže většina lidí v době, kdy houby v přírodě rostou, se věnuje aktivnímu sběru hub. Ne však každý má možnost tohoto období využít a to z různých důvodů. A ti, kteří si do lesa zajít mohou, jsou odkázáni na dobré počasí. Ale i při příznivém počasí rostou houby v přírodě jen v poměrně krátkém časovém období roku.

Pro ty, kteří se z jakýchkoliv důvodů do lesa dostat nemohou a pro ty, kteří chtějí houby sbírat po celý rok, existuje zajímavá alternativa - pěstování hub doma, buď v kvetináči nebo na zahradě co nejblíže kořenům stromů jako jsou dub, buk, bříza, habr, osika, borovice, smrk či jedle. Jestliže takové stromy na zahradě nemáme, je nutné je vysázet. A nemusíme čekat ani příliš dlouho – například pěkný březový lesík z malých semenáčků vyroste již během 4 – 5 let. Houby se vysazují se až po odeznění posledních mrazíků v měsíci březen/duben až do příchodu zimy, tedy do listopadu.

Sadba plodí obvykle v následující rok výsadby koncem léta až na podzim, někdy však i za 2 roky. Záleží na době výsadby a výběru stanoviště, prostředí a počasí. Nejdříve se musí podhoubí uchytit a prorůst půdou, což nějaký čas trvá. Proto nepropadejte skepsi, když sadba nezačne plodit první rok výsadby. Plodnice se objeví v okamžik, kdy je nejméně čekáme.

Zeminu kolem stromků je nutné na několika místech opatrně odhrabat až ke kořenům, ale tak, abychom je nepoškodili. Potom rovnoměrně rozlít připravenou směs (suspenzi), kořeny opět přihrnout odhrabaným substrátem a dobře zalít místa aplikace i jejich okolí. Houby můžete nechat dorůst do ideální velikosti - ne moc mladé ani moc staré, které dobře nechutnají.

Pro výsadbu bychom měli vybrat místo, kam nedopadá přímé sluneční záření, avšak zároveň má dostatek světla. Ideálně doprostřed nepříliš hustého seskupení několika bříz. Pokud máme v zahradě např. pouze jednu břízu, kolem níž „vysadíme“ podhoubí, je dobré místo ještě přiměřeně hustě osázet vhodnými bylinami, které poskytnou houbám potřebný stín.

Na závěr jedna zajímavost: Největší houbou a možná největším živým organismem na naší planetě je Václavka smrková z Oregonu dosahující velikosti 965 hektarů, což je jak sami uznáte, něco neuvěřitelného.