Parrotia persica 'Bella' - železný strom

Parrotia persica 'Bella' – Parrotie perská 'Bella', známá také jako perské železné dřevo nebo železný strom, je opadavý strom či větší keř. Pochází z lesů v severním Íránu u Kaspického moře. Tato odrůda je kompaktnější než běžná parrotie a hodí se i do menších zahrad. Kvete brzy, už v únoru a v březnu, kdy je zahrada ještě holá. Na bezlistých větvích se otevírají drobné květy bez lístků, ze kterých vykukují sytě červené tyčinky. Z dálky vypadají jako červenohnědé chomáčky a z blízka jsou velmi zajímavé.

Na jaře se rozvinou lesklé listy s fialovým až bronzovým nádechem, v létě zezelenají. Na podzim se zbarví do žluté, oranžové, červené i purpurové, často na jednom stromě najednou. Kmen je ozdobou i v zimě. Kůra se odlupuje v plátech a vytváří mozaiku šedé, zelené, hnědé a krémové barvy. Dřevo je tak tvrdé, že se stromu říká železný. Hodí se jako solitéra na trávník, k terase, do japonské zahrady nebo do menší předzahrádky. Mladý strom může několik let růst ve velké nádobě na terase. Ve skleníku ani v bytě trvale růst nemůže, protože potřebuje zimní chlad. Ilustrační foto.

Stanoviště a půda:

Parrotia persica 'Bella' potřebuje slunné až lehce polostinné místo. Na slunci má nejhezčí podzimní barvy. Půda má být hluboká, propustná, humózní a mírně kyselá až neutrální. Těžké, mokré a silně vápenité zeminy strom nesnáší.

Využití a umístění:

Nejlépe roste ve volné půdě, kde plně vynikne její tvar i kůra. Na terase ji můžete pár let pěstovat ve velké nádobě o objemu 40 až 60 litrů. Strom pak potřebuje v zimě ochranu kořenů před mrazem. Do skleníku, zimní zahrady ani do bytu se nehodí, protože v teple nemá zimní klid a slábne.

Výsadba:

Mladé stromky sázejte na jaře nebo na podzim do jámy dvakrát širší než kořenový bal. Do zeminy přimíchejte kompost a trochu písku pro lepší propustnost. Po výsadbě rostlinu dobře zalijte a kolem kmene rozprostřete vrstvu kůry. Mulč chrání kořeny před vysycháním i horkem.

Zálivka:

První 2 až 3 roky po výsadbě strom zalévejte pravidelně. Půda má být stále mírně vlhká, ale ne mokrá. Dospělá dřevina zvládne i kratší sucho. Při dlouhých vedrech ji ale raději zalijte, aby listy nehnědly. V nádobě zalévejte častěji, protože substrát rychleji vysychá.

Vlhkost:

Parrotie snáší běžnou vlhkost vzduchu v našich zahradách. Rosení není potřeba. Dobře se jí daří v chráněném místě, kde okraje listů nevysušuje silný vítr.

Hnojení:

Na jaře přidejte ke kořenům zralý kompost nebo hnojivo pro kyselomilné dřeviny. Druhou dávku můžete dát v červnu. Od července už nehnojte, aby větve do zimy vyzrály. Strom nemá velké nároky, proto raději hnojte méně.

Teplota:

Dřevina dobře roste v teplých létech i chladných zimách. Nejlépe se jí daří při 15 až 28 °C. Středoevropské klima jí plně vyhovuje.

Řez a údržba:

Strom řez téměř nepotřebuje, protože si sám vytváří pěkný tvar. Na konci zimy odstraňte pouze suché, zlomené nebo křížící se větve. Spodní větve můžete odstranit, pokud chcete vidět barevný kmen. Silné zkracování se nedoporučuje.

Přezimování a mrazuvzdornost:

Parrotia persica 'Bella' snese mrazy až do −25 °C. Květy mohou při pozdním silném mrazu částečně namrznout, strom ale bez potíží obrazí. Mladé stromky chraňte první 2 zimy mulčem u kmene. Rostliny v nádobě postavte k jižní stěně domu a obalte květináč slámou nebo jutou. Můžete je také přenést do chladné garáže s teplotou 0 až 5 °C.

Výška, růst a opadávání:

Dřevina roste pomalu až středně rychle. Ve volné půdě dorůstá výšky 4 až 6 m a šířky 3 až 4 m. V nádobě zůstává nižší, obvykle kolem 1,5 až 2,5 m. Koruna je sevřená a rozložitá. Na podzim listy opadávají a na holých větvích zůstává vidět zdobná kůra.

Opylení a plody:

Květy jsou oboupohlavné a opylují je včely, brouci a vítr. Strom tedy plodí i jako jediný kus. Plodem je malá dřevnatá tobolka o velikosti 1 až 1,5 cm, uvnitř jsou 1 až 2 lesklá semena. Plody nejsou jedlé a mají jen sběratelský význam.

Rozmnožování:

Odrůdy se rozmnožují hlavně roubováním nebo letními řízky s použitím stimulátoru zakořeňování. Zakořenění je pomalé a ne vždy se podaří. Výsev semen je možný, semena ale klíčí často až po 2 letech. Semenáče se navíc nemusí podobat mateřské rostlině.

Škůdci a choroby:

Strom je velmi odolný. Občas se na mladých listech objeví mšice nebo padlí, hlavně v suchých letech. Nejlepší prevencí je vzdušné stanoviště a vyrovnaná zálivka. Při zamokření může hnít kořenový systém.

Dodržením těchto pokynů získáte zdravý a pomalu rostoucí strom, který vás potěší červenými květy v předjaří, ohnivými barvami na podzim a krásnou kůrou po celý rok.