Tamarindus indica

Exotická pokojová nebo přenosná rostlina. Dlouhodobě nevystavovat pod 15 stupnů. Nejlépe se jí daří ve sklenících. Má okrasné jemné sklápěcí listy. Stálezelený stromek. Může se pěstovat a formovat jako bonsai. Sladkokyselá dužnina se může jíst syrová nebo použít v kuchyni. Je součástí různých omáček na steaky i např. Worcesterové omáčky, je také v indickém čatní. Dužnina se hlavně v Indii používá i v medicíně. Ilustrační foto.

Tamarindus indica, známý také jako tamarind nebo indický datle, je tropický strom pocházející z tropické Afriky, který se tisíce let pěstuje v Indii, jihovýchodní Asii a Latinské Americe. Zaujme nejen dekorativními jemnými peřenými listy a drobnými žlutooranžovými květy, ale především charakteristickými hnědými lusky s kyselou dužninou, která je neodmyslitelnou součástí asijské, indické a mexické kuchyně. V našich podmínkách ho pěstujeme jako přenosnou pokojovou rostlinu – v létě venku na slunci, na zimu přesouváme do interiéru. Ilustrační foto.

Světlo:

Tamarind vyžaduje maximální množství světla – v létě ho umístěte na co nejslunnější místo venku na terase nebo balkóně. V zimě přesuňte na co nejsvětlejší místo v interiéru, ideálně přímo k oknu. Nedostatek světla omezuje růst a tvorbu plodů.

Půda:

Nejlépe mu vyhovuje dobře propustná, výživná půda s neutrálním až mírně kyselým pH 6–7,5. Použijte kvalitní zahradnický substrát s příměsí písku nebo perlitu pro zajištění dobré drenáže. Vyhněte se těžkým jílovitým a trvale vlhkým půdám.

Výsadba:

Tamarind lze pěstovat ze semen nebo ze zakořeněných sazenic. Semena před výsevem namočte na 24 hodin do teplé vody pro urychlení klíčení – klíčí přibližně za 1–2 týdny při teplotě 25–28 °C. Zvolte dostatečně velkou nádobu s drenážními otvory na dně.

Zálivka:

Po výsadbě zalévejte pravidelně, dokud se rostlina neuchytí. Následně zalévejte umírněně a nechte vrchní vrstvu substrátu mezi zálivkami lehce preschnout. Tamarind je poměrně odolný vůči suchu – přemokření způsobuje hnilobu kořenů. V zimě zálivku výrazně omezte.

Vlhkost:

Tamarind pochází z tropického prostředí a má rád vyšší vzdušnou vlhkost – pravidelně rosíme listy nebo umístíme nádobu na misku s vlhkým štěrkem. Chraňte ho před průvanem a suchým vzduchem z topení.

Hnojení:

Během vegetačního období přihnojujte tekutým hnojivem pro ovocné rostliny každé dva týdny. V zimních měsících hnojení přerušte.

Přesazování:

Tamarind roste pomalu a přesazování vyžaduje každé 2–3 roky na jaře do o 3–5 cm větší nádoby. Zvolte dostatečně velkou nádobu s drenážními otvory.

Řez a údržba:

Řez provádějte na jaře – zkraťte výhony pro podporu hustšího větvení. Tamarind snáší i výraznější tvarování a lze ho udržovat jako kompaktní bonsaj.

Rozmnožování:

Tamarind se rozmnožuje výsevem semen při teplotě 25–28 °C nebo vzduchovým hřížením. Ze semen plodí až po několika letech.

Přezimování a mrazuvzdornost:

Tamarind je citlivý na chlad – teploty pod 10 °C ho poškodí a jakýkoliv mráz je pro něj nepřijatelný. Přezimuje výhradně v teplém interiéru při teplotě 15–20 °C na co nejsvětlejším místě, vždy mimo průvan a studená okna. V zimě zálivku výrazně omezte.

Dozrávání a zpracování plodů:

V domácích podmínkách tamarind plodí výjimečně – k tvorbě plodů potřebuje tropické klima, velký prostor a mnoho let růstu. Pokud se plody vytvoří, jsou to hnědé lusky délky 5–15 cm s kyselou až sladkokyselou lepkavou dužninou. Jsou bohaté na vitamín C, vitamín B, draslík, hořčík a antioxidanty. Dužnina se používá jako koření do kari, omáček, chutneys, limonád a dezertů – je neodmyslitelnou součástí worcesterské omáčky i pad thai.

Výška, růst a opadávání:

V nádobách dorůstá 0,5–1,5 m, roční přírůstek je přibližně 10–20 cm. Roste pomalu. Je stálezelený – listy neopadávají, v chladnějším prostředí může částečně opadávat.

Dodržováním těchto pokynů zajistíte, že váš tamarind bude zdravě růst a bude vás těšit svým exotickým vzhledem a jemnými peřenými listy.

Více informací naleznete zde: Tamarind.