Acacia pravissima – Akácie Ovensova

Acacia pravissima – Akácie Ovensova, známá také jako Ovens wattle, je stálezelený keř nebo menší strom z jihovýchodní Austrálie. V domovině roste v horských údolích a na okrajích lesů, hlavně ve státě Victoria. Jméno pravissima znamená velmi křivá a odkazuje na zahnuté, převislé větve. V Austrálii se akáciím říká wattle. Zlatá akácie je dokonce státním symbolem země. Na konci zimy a na jaře se větve pokryjí kulatými chmýřitými hlavičkami v sytě žluté barvě. Každá hlavička měří asi 5 mm a sedí v řadách podél větví. Květy jemně voní po medu a rozsvítí zahradu v době, kdy je ještě holá.

Rostlina má půvabně převislé větve a drobné klínovité lístky dlouhé 1 až 3 cm. Nejsou to pravé listy, ale rozšířené řapíky zvané fylodia, které pomáhají šetřit vodou. Kůra je hladká a šedohnědá. Semena roznášejí mravenci, které láká jejich sladký přívěsek. Keř roste rychle, ale dožívá se jen 10 až 15 let. V domovině se pěstuje jako okrasná dřevina a květy se řežou do vázy. U nás se pěstuje v nádobě. V létě stojí na slunné terase, na balkonu nebo v zahradě a na zimu se přesune do světlého zimoviště. Ilustrační foto.

Stanoviště a půda:

Akácie potřebuje plné slunce a teplé místo chráněné před studeným větrem. Půda má být lehká, písčitá, velmi propustná a mírně kyselá až neutrální. Vápenité a těžké zeminy jí škodí. Trvalé mokro rychle zničí kořeny.

Využití a umístění:

Nejlépe roste ve velké nádobě na terase, na balkonu nebo v zahradě. Na zimu ji snadno přenesete do zimoviště. Ve skleníku a v zimní zahradě se jí daří výborně a kvete tam už od února. Doma v bytě ji lze pěstovat u jižního okna. Potřebuje ale hodně světla a v zimě chladnější místnost. Do volné půdy se u nás nehodí, protože mráz ji poškodí.

Výsadba:

Rostlinu sázejte na jaře do nádoby s velkými odtokovými otvory. Na dno dejte vrstvu keramzitu nebo štěrku. Zbytek vyplňte směsí substrátu pro kyselomilné rostliny, písku a trochy kompostu. Kořeny špatně snášejí rušení. Přesazujte proto opatrně a jen když je to nutné, zhruba každé 2 až 3 roky.

Zálivka:

Akácii v létě zalévejte pravidelně, ale až když vrchní vrstva substrátu proschne. Nejlepší je odstátá dešťová voda. Tvrdá voda s vápníkem rostlině škodí. V zimě zálivku výrazně omezte. Substrát nesmí úplně vyschnout, ale ani zůstat mokrý.

Vlhkost:

Rostlina dobře snáší suchý vzduch na terase i ve skleníku. Rosení není potřeba. V zimovišti pomáhá časté větrání, které předchází plísním.

Hnojení:

Od dubna do srpna hnojte jednou za 3 týdny slabou dávkou hnojiva pro kyselomilné rostliny. Australské akácie jsou citlivé na fosfor, proto vybírejte hnojivo s jeho nízkým podílem. Od září hnojení ukončete, aby dřevo před zimou vyzrálo.

Teplota:

Nejlépe roste v létě při 15 až 28 °C. V zimě jí vyhovuje světlé a chladné místo s teplotou 5 až 10 °C. Tento chladný odpočinek podporuje bohaté kvetení.

Řez a údržba:

Hned po odkvětu zkraťte vybledlé větve asi o třetinu. Do starého bezlistého dřeva neřežte, protože z něj už akácie neobráží. Pravidelný řez udržuje keř hustý a nízký. Mladé rostliny lze opřít o tyč, aby rostly rovně.

Přezimování a mrazuvzdornost:

Akácie snese krátký pokles teplot k −7 °C. Venku v nádobě ale zimu nepřežije. Před prvními mrazy proto přeneste nádobu do světlé místnosti bez mrazu. V teple se rostlina vytahuje, slábne a nekvete. Na jaře ji postupně navykejte na slunce, aby se nespálila.

Výška, růst a opadávání:

V domovině dorůstá výšky 4 až 8 m. V nádobě se obvykle drží na 1,5 až 3 m. Roste rychle a v mládí vyroste za rok až o 1 m. Listy zůstávají zelené po celý rok. Opadávají jen při stresu ze sucha nebo z přemokření.

Opylení a plody:

Květy opylují včely a jiný hmyz. Keř plodí i jako jediný kus. Plodem je plochý hnědý lusk dlouhý 4 až 8 cm s tvrdými tmavými semeny. V našich podmínkách se lusky tvoří jen zřídka.

Rozmnožování:

Akácie se množí semeny s velmi tvrdým obalem. Před výsevem je spařte horkou vodou a nechte 24 hodin nasáknout. Vyséváte je na jaře do lehkého substrátu při teplotě 18 až 22 °C. Klíčí za 2 až 4 týdny. Množení řízky je obtížné a často se nezdaří.

Škůdci a choroby:

Keř je poměrně odolný. V suchém a teplém zimovišti ho mohou napadnout mšice, svilušky nebo puklice. Nejlepší prevencí je větrání a pravidelná kontrola. Při přemokření hrozí hniloba kořenů.

Dodržením těchto pokynů získáte zdravou rostlinu, která na konci zimy rozzáří terasu zlatožlutými květy a bude vonět po medu.

Více informací naleznete zde: Akácie